Svědectví bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové zroku 1996
„Na rozdíl od George Bushe jsem od začátku ze zjevných důvodů byla proti sjednocení Německa s vědomím, že by to znamenalo udělat z Německa dominantní zemi evropského společenství. Jsou silní a výkonní. Výsledkem by byla německá Evropa….
Moje generace si samozřejmě pamatuje dvě války proti Německu, které bylo v druhém případě silně rasistické. Co se stalo v Německu, by se v Británii nikdy stát nemohlo. Také jsem si myslela, že je nesprávné, aby Východní Německo, proti kterému jsme přece jen vedli válku, bylo první zemí, které vstoupí do Evropského společenství, zatímco Československo a Polsko, za něž jsme tu válku vedli, budou čekat…
Myslím, že řada lidí sdílela moje obavy z toho, že v povaze německého národa je něco, co vedlo k věcem, které se nikdy neměly stát. Dodneška nerozumím tomu, proč tolik Němců, tolik úžasných lidí s tak velkou inteligencí, nechalo Hitlera udělat to, co udělal.
Jak řekl prezident Mitterand, jen co se Německo v roce 1870 stalo jednou zemí, začalo války. Toho se stále bojím. Když potom vidím některé Němce demonstrovat proti cizincům, ten strach se vrací…
Tak či onak, Německo je teď znovu velmi silné. V jeho národní povaze je dominovat. A navíc je zde Rakousko, které německý faktor ještě umocňuje. Prezident Mitterand a já o tom víme své. Mluvili jsme o tom mnohokrát. Německo bude své moci využívat….
Už jsem to několikrát slyšela. A také jsem slyšela, jak s tím některé menší země souhlasí, protože doufají, že dostanou nějaké peníze. Německý parlament ratifikoval maastrichtskou dohodu za podmínky, že centrální banka pro společnou měnu bude v Německu. A co řekla Evropská unie? Ano, mějte ji. No a to přímo protiřečí mým ideálům. Někteří lidé říkají, že je nutné zakotvit Německo v Evropě, aby se tyto rysy již neprojevovaly. A došlo k tomu, že nebylo Německo zakotveno v Evropě, nýbrž Evropa v Německu. Proto mluvím o německé Evropě.
(Ze společného rozhovoru Margaret Tchatcherové, George Bushe, Michala Gorbačova a Francoise Mitteranda na začátku roku 1996, Lidové noviny, 13. listopadu 1999).